Co činí spisovatele spisovatelem?

Odedávna se zabývám otázkou: Kdo je vlastně spisovatel, ten kdo „jen“ píše, nebo kdo má vydanou alespoň jednu knihu? A stačí mít vydanou jen jednu, aby se člověk mohl považovat za spisovatele? Nebo jich musí mít víc, aby se „dokázal“?

Když jsem v dospívání začínala psát, tuhle otázku jsem si ještě nepokládala. Prostě jsem cítila potřebu zachytávat příběhy na papír (konkrétně do linkovaného školního sešitu s červenobílými deskami, v nich vznikly všechny mé první „knihy „včetně té, která se dočkala vydání) a tak jsem činila. Otázka se však objevila poté, co tato knížka vyšla.

Protože pak nastalo období, kdy jsem studovala na vysoké škole a pracovala jako novinářka a žádné knížky jsem nepsala. Ne že bych nepsala vůbec nic. Zabývala jsem se psaním fanouškovské fikce, a z těch příběhů posléze vznikly knížky. Ale až o dost později, kdy mě napadlo ty příběhy vzít a upravit tak, aby se daly použít jako romány. Mezi mou prvním a druhou vydanou knihou však uplynulo jedenáct (!) let. A právě během těch let jsem si tuto otázku často kladla.

Co činí spisovatele spisovatelem? Když máte plný šuplík vašich výtvorů, které jste nikdy nikomu neukázali, jste spisovatel nebo ne?

Nebo jste napsali rukopis a odhodlali se ho rozeslat do nakladatelství, ale dostává se vám záporných odpovědí? Jste spisovatel, přestože (zatím) nemáte nic vydaného?

Instinktivně bych ve všech těchto případech odpověděla „ano, jste spisovatel“. Přesto se s touto otázkou zabývám celý život. Konkrétně – kde vzniká nárok nazývat se spisovatelem? Musejí vás druzí uznávat? Musejí lidé znát vaše jméno?

Jaká je podle vás definice spisovatele?

Zajímaly by mě i vaše názory!