„…včera mi bylo málo, dneska je mi moc, jak se to stalo, nevim…“ Jistě znáte populární písničku od Xindla X. Právě při jejím poslechu mi došla jedna zásadní věc. Když něco chcete udělat, není třeba čekat na to, až bude „vhodná doba“.
Dlouho jsem se cítila příliš mladá (včera mi bylo málo) a najednou zas jako by mi ujížděl vlak (dneska je mi moc) – a jak se to stalo, nevim o nic víc než Xind X. Ale jedna věc je jistá – jestli chcete začít psát, začnete hned. Ano, hned TEĎ. Jestli je vám deset, není příliš brzo, a jestli je vám třeba sedmdesát pět, není pozdě. Zkrátka – vždycky je ten nejvhodnější čas začít. Už jen proto, že vás to napadlo.
Když jsem se rozhodla začít psát navážno a poslala jsem svůj výtvor do nakladatelství, lidé kolem mě mi říkali: Jsi neznámý autor, nikdo tě nevydá, nemá to smysl! Ale mně se honilo hlavou: Copak se všichni spisovatelé, které jsou dnes slavní, takhle narodili? Samozřejmě že ne. Na začátku jsme všichni neznámí.
Nenechte se zahltit
Jednou v knihkupectví (konkrétně v Neoluxoru na Václaváku) se mě jedna kamarádka zeptala, jestli mě to množství knih, které neustále vycházejí, neodrazuje od vlastního psaní. „Vždyť je tak hrozná konkurence!“ prohlásila.
Tím jsem si uvědomila, že nejenže mě to neodrazuje, naopak mě to motivuje. Vždycky si představuju svou knihu na stánku s novinkami a mám o to větší chuť pustit se do díla.
Pocit určité marnosti se z toho množství samozřejmě může také dostavit. Pak je ovšem třeba nepodlehnout efektu Monika.
Nedávno jsem v kině spatřila na zdi plakátovou upoutávku na film Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti. Knihu jsem přečetla, ale nijak zvlášť mě neoslovila. Děj staví na zajímavých postavách, ale příběh se mi zdál plochý. Ovšem nyní je kniha přesto zfilmovaná. Na chvíli mě zahltil pocit smutku, že mým knihám se takové pozornosti zatím nedostalo. Pak jsem se vzpamatovala a uvědomila jsem si, že jakmile člověk dostane strach, je na nejlepší cestě prohrát.
Takže moje rada vám, ale tak trochu i sama sobě – nebojte se do toho jít. Já do toho jdu rozhodně! 🙂