Kategorie: Pro pobavení

Bezdomovec a pavouk

Měla jsem sraz s kamarádem na pražském Náměstí Míru. Metrem jsem dojela na I.P. Pavlova, vystoupila a šla si do McDonalda koupit cheeseburger. Tramvaj mi právě ujela, a tak jsem se rozhodla tu jednu zastávku jít pěšky. Nechtěla jsem jíst v chůzi, a tak jsem cheeseburger nesla zabalený v ruce. Když jsem dorazila na místo srazu před vstupem do metra A, zastavila jsem se u obrubníku a chystala...

Jak jsem kupovala výtah

Nějakou dobu jsem žila v Bruselu. Jednoho dne se mi rozbil fén. Je to pro mě hodně důležitý domácí spotřebič, a tak jsem okamžitě vyrazila do tamního Carrefouru a zamířila do oddělení elektroniky. Abych nákup urychlila, rozhodla jsem se zeptat jedné zaměstnankyně Carrefouru na radu, kde ho najdu. Francouzsky docela mluvím, jenže mozek měl v daný okamžik z jakéhosi důvodu zkrat, a zákeřně mi...

Další groteska ze života aneb Zákeřný koberec

Jednoho dne se u nás v práci konala veledůležitá konference, na kterou se sjela spousta veledůležitých lidí. Ti opravdu významní zasedli kolem dlouhého stolu, my méně důležití jsme usedli na židle lemující stěny místnosti ve dvou řadách. To mělo být mé publikum pro ověření dosti banálního rčení, že pýcha předchází pád. Asi tak třicet minut po začátku konference se najednou...

Když nemůže Mohamed k hoře aneb Panák na hranici

Chcete si dát pauzu od práce, trochu se rozptýlit, zasmát se, relaxnout a přijít na jiné myšlenky? Pak právě pro vás je minisérie příběhů, které psal sám život, aneb něco pro polechtání bránice. Dnes první díl s názvem Když nemůže Mohamed k hoře aneb Panák na hranici. Když jsem před lety pracovala jako novinářka, s oblibou jsem jezdila na pracovní cesty na Balkán,...

Hrabivec, dekáč nebo snad predátor – do které kategorie patříte?

Jako rozlučku s létem a na odlehčení jsem se rozhodla podělit s jistým postřehem. Jednoho dne uprostřed parného léta jsem přišla do svého oblíbeného plaveckého areálu v Podolí o něco později než obvykle. Nevybylo na mě lehátko, což mě dost rozladilo. Jsem zvyklá u bazénu psát, a vsedě pouze na dece to není tak pohodlné. Začala jsem se rozhlížet kolem a číhat, jestli někdo neodchází a já...

Co je nad miliardou, triliarda? anebo Děti trpící krtkozrakostí

Někdo sbírá motýly, někdo pivní tácky, já sbírám legrační překlepy. (A také metafory, ale o metaforách bude jiný příspěvek). Hojnost jich samozřejmě byla především za mé novinářské kariéry. Mám jich plný bloček, ale rozhodla jsem se udělat výběr těch nejlepších ze zahraničních redakcí, které mě absolutně vždycky rozveselí. Snad to na vás bude fungovat podobně! 🙂 Takže, držte...

Poplachové směrnice trochu jinak Aneb humor najdete všude

Vypukne-li někde požár, všichni přítomní se přirozeně snaží jej uhasit. Mohlo by se zdát, že zdolat malý oheň, který se ještě nestačil rozhořet, je prostou záležitostí. Stačí však vzít si k ruce Poplachové směrnice aneb Jak se chovat v případě požáru, které nám visely na dveřích v jednom z mých předchozích zaměstnání, abyste zjistili, že je to proces mnohem komplikovanější....

O psacím stroji u vody aneb Jak je důležité míti ořezávátko

Omlouvám se, že jsem se na pár dní odmlčela. Trochu jsem se nechala unést horkým počasím a tvořila jsem u vody, což znamená, že jsem sice psala, ale rukou do papírového bloku. (Nápad s psacím strojem – ehm – mi tak trochu nevyšel – viz níže.) Hodlám tento blog psát pravidelně, jen ještě zatím nevím, které dny. Každopádně slibuju, že...