Za to, že píší fanfikci, se lidé často stydí. Když se jich někdo zeptá, jestli ji píšou, dušují se, že nikoli, že oni by nikdy… Znáte to. Fanfikce, neboli fanouškovská fikce, má obecně dost špatnou pověst. Je to proto, že lidé dávají na internet kdeco. Neupravené, s chybami, nesmyslné. Pak ale existuje druhý typ fanfikce – ten,...
Možná jste o tom už slyšeli a možná jste ho i viděli – seriál, který na českém Netflixu běží pod názvem Papírový dům (šp.orig. La casa de papel, angl. Money Heist). Je to seriál o skupině lidí s mimořádnými schopnostmi, kteří podnikají loupež století. Proniknou do královské mincovny a tisknou si vlastní peníze. Jako téma to nezní nijak převratně. Filmů či seriálů o loupežích...
Píšete knížku, dali jste někomu přečíst ukázku či celý rukopis a setkali jste se s nemilosrdnou kritikou? Dotklo se vás to tak, že jste chtěli se vším praštit a na všechno se vykašlat? O tom, jak se k takové situaci nejlépe postavit, je následující článek. Dočtete se v něm mimo jiné i to, jak najít vhodného beta-čtenáře, či jak na kritiku reagují známí...
Vadí vám, když v místnosti tikají hodiny a nemůžete se pak soustředit? Přecházíte ulici pouze v určitém místě (a není to přechod pro chodce), a když vás někdo vede jinudy, znervózníte? Používáte téměř v každé vědě pomocné slovíčko jako (jako ne, že by to někomu jako vadilo, ne jako, nebo jo)? Nemůžete odejít z domu, aniž byste ustlali postel? Pak také „trpíte“...
Máte vaši knížku téměř dopsanou či teprve začínáte? Připravila jsem si pro vás tabulku s řadou tipů, jak váš rukopis obohatit. Připraveni? 🙂 Takže. Vezměte svůj rukopis a začtěte se do něj. Můžete se nejprve soustředit na poznámky v celém textu a do jejich vlastního zpracování jednotlivých úkolů se pustit až poté, co budete mít podrobné poznámky k celé knížce. Můžete si ale...
Nedávno jsem se přistihla, že při psaní (smsek, komentářů na Facebooku i ve svých knihách) ráda používám tři tečky, až mám někdy tendenci k jejich nadužívání. Všimla jsem si, že v tom nejsem sama – od té doby, co tomu věnuju pozornost, vidím tento „neduh“ všude kolem sebe. To mě přivedlo na nápad napsat tento článek a pozastavit se nad tím,...
V angličtině se tomuto základnímu poučení pro spisovatele říká „show, don’t tell“. Jeho smysl je prostý – nebuďte zbytečně popisní tam, kde můžete danou situaci rozehrát. Nejenže bude děj pro čtenáře živější a zábavnější, ale získáte tím i příjemný efekt v podobně (mnohem) delšího rukopisu. Pro mě byla tato rada naprosto neocenitelná zejména při psaní mého prvního románu pro dospělé čtenáře. U dětských...
Když člověk dopíše svou první povídku či knížku, zachvátí ho jeden ze dvou pocitů – buď je přesvědčený, že je to naprosto skvělé, anebo si je jistý, že je to katastrofa a nemůže to nikomu ukázat. Ani v jednom případě nemá pravdu. Každý rukopis potřebuje „druhé oči“, které se na něj podívají kriticky. A žádný rukopis, který obsahuje nějaký...
Stává se vám, že vás cosi inspirujete, vy vezmete tužku a papír (či sednete ke klávesnici) a vynoří se před vámi krátký příběh? Není součástí žádné budoucí knihy – ať už plánované či rozepsané, ale prostě potřeboval ven na vzduch a světlo? Pak máte ideálního adepta do šuplíku pokladů. Nebojte se schovávat staré kousky, které se v danou chvíli nikam nehodí....
Jak jsem psala v předešlém příspěvku o prokrastinaci, kdekoli jinde než doma se lépe soustředím na tvorbu. V kavárně, i v trochu rušnější (vadí mi jen hlasitá hudba, ne okolní šum či hovor, ten umím vypnout) upadám do jakéhosi transu a jen se soustředím na práci. Od chvíle, co jsem to o sobě zjistila, chodím psát kamkoli, kde se dá posadit s laptopem. Zde je...
