Co následuje, když vám nakladatelství řekne ANO

V předchozím článku jsem popsala, jak postupovat při hledání nakladatele pro svou knihu. Jednoho dne vám v emailové schránce přistane naprosto skvělá zpráva, která bude obsahovat sdělení, že některé nakladatelství vaši knihu přijalo k vydání. Pokud se jedná o vaši prvotinu, možná vás bude zajímat, co čekat poté.

Kdykoli mi přijde nějaký email z nakladatelství, kterému jsem zaslala svůj rukopis, při jeho otvírání téměř nedýchám. Dokud ten email neotevřu a nepřečtu si jeho obsah, je to jako s Schrödingerovou kočkou – je pořád stejná šance na ano i ne. Většinou ale nedokážu čekat, zhluboka se nadechnu a přečtu si verdikt. Pokud je negativní, nedá se nic dělat, budu zkoušet dál. A pokud je pozitivní…následuje oslavný tanec :).

Jednou jsem se právě probouzela po lehčí operaci z narkózy na jednotce intenzivní péče, když mi na mobilu pípla smska, že jsem obdržela email. Podle adresáta jsem poznala, že je z nakladatelství, ale víc se z smsky nedařilo zjistit. V té době jsem ještě neměla chytrý telefon s přístupem na internet.

Zdravotní sestřička viděla, že jsem začala nabírat vědomí, přistoupila k mému lůžku a zeptala se, jestli něco nepotřebuju. A já, celá ještě omámená a s měřičem okysličení krve připnutým k prstu, jsem hlesla: „Přístup k emailu.“

Sestřička se nejprve podivila, ale když jsem ji vysvětlila, jakou zprávu čekám, tak se nabídla, že když jí řeknu uživatelské jméno a heslo, tak se mi podívá do jejich počítače. A po pár minutách se vrátila s nadšeným: „JO! Vydají vám Patricii!“ Bylo úžasné, že měla radost se mnou :).

Podepsání smlouvy

A co tedy následuje, když vám takový souhlasný email přijde? Nejprve vám příslušný redaktor daného nakladatelství napíše, na jaké období se vaši knihu rozhodli zařadit do edičního plánu. Jelikož nakladatelé většinou dělají ediční plány na pololetí, nejčastěji vás tedy zařadí na následující kalendářní půlrok.

Pokud se vám nezdá termín, který pro vydání knihy navrhují, máte právo navrhnout jeho úpravu. Ne vždy vám vyhoví, ale za zeptání nic nedáte. Pro vydání knihy se nejméně doporučují letní měsíce (zejména červenec a srpen) a prosinec a leden. V letních měsících jezdí lidé po dovolených a méně nakupují knihy – těch, co si jdou koupit knihu právě na dovolenou, není tolik.

Co se týče prosince – mohlo by se zdát, že je to výhodná doba na vydání knihy vzhledem k tomu, že jsou Vánoce. Avšak od chvíle, co kniha vyjde z tiskárny, po její distribuci na pulty knihkupectví uplynou zhruba dva týdny. Kniha se tak nestihne dostat do obchodů včas na to, aby na ni měly vánoční nákupy nějaký vliv. Chcete-li knihu dostat na vánoční trh, je třeba ji mít vydanou nejpozději do poloviny listopadu. A v lednu je pak na knižním trhu dost mrtvo (když už lidé nakupují, pak oblečení ve slevách :).

Pak vás nakladatelství požádá o zaslání adresy, rodného čísla a čísla účtu, aby vám mohli vystavit smlouvu. Když je smlouva připravená, zašlou vám ji ke kontrole údajů i obsahu. Jakmile obsah odsouhlasíte, nakladatelství vám poštou zašle dva originály s jejich podpisem, které musíte podepsat i vy. Jeden výtisk pak zůstává vám, jeden vrátíte nakladateli.

V příštím příspěvku napíšu, na co při uzavírání smlouvy s nakladatelstvím nezapomenout.

Redakční úprava a korektura

Poté kniha projde redakční úpravou, po které vám ji příslušný redaktor/ka zašle. Máte právo nepřijmout některé z úprav, pokud s nimi opravdu vnitřně nesouhlasíte. Ještě jsem se ale nesetkala s opravdu nepřijatelnými úpravami.

Jakmile odsouhlasíte redakční úpravy, sazeč knihu „vysází“ do podoby, v jaké knižně vyjde. Tento výtisk vám buď přijde poštou či si jej můžete vyzvednout v nakladatelství, a nyní vy i redaktor (korektor) provádíte finální korekturu textu – kontrolujete, že nikde nechybí tečky za větou, čárky, jsou správně rozdělená slova atd. Změny děláte nejlépe červenou propiskou či fixou přímo na vytištěné stránky.

V této fázi již není možné dělat velké úpravy, zasahovat do řazení kapitol, vypouštět velké části textu apod.

Výběr obálky

Způsob výběru obrázku na obálku se liší od nakladatelství k nakladatelství. Já mám zkušenost s tím, že mi nakladatel zatím vždy nabídl, ať si fotografii najdu sama na internetu a oni ji pak od poskytovatele zakoupili, pokud nebyla zdarma.

V případě ilustrovaných knížek jsme se pak na tom, co má být na titulní straně, dohodly s ilustrátorkou, která pak udělala několik nástřelů, z nichž jsem pak jeden společně s redaktorkou vybrala.

Sazeč pak vysází vaše jméno a název knihy a zašle vám náhled obálky ke konečnému odsouhlasení.

Touto dobou už byste měli vědět přesný termín, kdy má vaše knížka vyjít.

A pak už jen čekáte, až ji budete držet v rukách a budete si k ní moct přivonět. 🙂
Ještě dovětek poté, co jsem byla jedním z čtenářů upozorněna, že spolupráce s nakladatelstvím nemusí být vždy jen „růžová“. Jak mě upozornil Ondřej W.H., může se odehrát i „černý“ scénář, který by zahrnoval jednu z následujících situací: Podepíšete s nakladatelstvím smlouvu, ze které nakladatel odstoupí. Nebo příslušný redaktor provede úpravy, o kterých vám jakožto autorovi neřekne. Nebo vám nakladatelství nedá šanci co mluvit do obálky. Případně se dočkáte souhlasu, že vaše kniha vyjde, ale po roce zjistíte, že ji z nakladatelství nikdo nečetl. Nebo i po počátečním ano se po 4 letech čekání dočkáte konečného odmítnutí, protože se nakladatelství vydalo jiným směrem. A to vše po nakladatelově ANO.

Musím podotknout, že s ničím z toho jsem se osobně nesetkala, ani jsem o tom neslyšela ze svého okolí. Ale aby byly moje příspěvky skutečně objektivní, cítila jsem potřebu toto do příspěvku také zahrnout. Ale pevně věřím, že i vy budete mít s nakladatelstvími jen dobrou zkušenost, tak jako ji mám já. Držím palce! 🙂