5 důvodů, proč doporučuju psát fanfikci

Za to, že píší fanfikci, se lidé často stydí. Když se jich někdo zeptá, jestli ji píšou, dušují se, že nikoli, že oni by nikdy… Znáte to.

Fanfikce, neboli fanouškovská fikce, má obecně dost špatnou pověst. Je to proto, že lidé dávají na internet kdeco. Neupravené, s chybami, nesmyslné.

Pak ale existuje druhý typ fanfikce – ten, který píšete sami pro sebe a nutně to nikde nezveřejňujete. Anebo to dáváte třeba na Wattpad, ale dáváte si pozor, aby v textu nebyly chyby, bylo to čtivé a nedělalo vám to ostudu.

A právě o takové fanfikci teď mluvím, když říkám, že vřele doporučuju, abyste ji psali. Pojďme se podívat na pět důvodů, proč je to dobré!

1. Svobodné tvoření

Fanfikce nemá žádná pravidla. Zamilujete se do nějakého filmu/seriálu/knihy, vymyslíte si svou postavu a zapojíte ji do příběhu. Studujete v Bradavicích, pomáháte rebelům zničit Hvězdu smrti nebo Frodovi prsten moci.

Ať už si ten příběh jenom představujete každý večer před spaním, diktujete si ho do mobilu nebo si ho opravdu sepisujete do počítače, prožíváte naprostou svobodu při jeho tvoření.

Nic vás neomezuje. Předpoklad je, že jej píšete sami pro sebe.

Nikdo vás nebude soudit. Můžete psát, jak chcete, třeba napůl anglicky, slangem, s chybami, bez čárek.

2. Je to terapie

Každé psaní je svým způsobem terapie. Ale fanfikce ještě o to víc, protože si tam bez jakýchkoli omezení kompenzujeme, co nám ve skutečném životě chybí – a soustředíme se jen a pouze na to.

Některým chybí láska, a tak mají například vztah se Snapem na Bradavickém hradě. Některým chybí dobrodružství, a tak objevují nové a nové planety s kapitánem Picardem na vesmírné lodi Enterprise. Některým chybí uznání, a tak třeba radí Sherlockovi Holmesovi s vyřešením zločinů (a ukazuje se, že bez nich by to sám nedal!).

3.  Trénink tvůrčího svalu

Možná znáte citát z filmu Matrix: „Stále používáš všechny svaly kromě toho, na kterém opravdu záleží?“

Říká to agent Smith Neovi.

Mozek je také „sval“, který je třeba trénovat. Když píšete fanfikci, ani si neuvědomujete, jak moc si trénujete samotné psaní. Rozvíjíte své tvůrčí schopnosti. (Ano, je to orgán, zde je to myšleno přeneseně. 😉 )

Mnohem snadněji si najdete čas na psaní fanfikce než čehokoli jiného – právě proto, jak je to svobodné, vlastně je to „hraní“.

A aniž to víte, stále se v psaní zlepšujete.

4. Autentické emoce

Fanfikci opravdu prožíváte. Proto jsou v ní autentické emoce. A možná víte, že napsat emoce bývá při psaní příběhů to nejtěžší. Začínající autoři se často dočkají odmítnutí v nakladatelství s tím, že v jejich knize chybí emoce.

Tím, že váš příběh vznikl jako fanfikce, vám toto nebezpečí nehrozí. Emoce jsou zásadní přísadou dobrého příběhu a automatickou přísadou fanfikce, protože právě proto – kvůli vlastnímu prožitku – ji píšete.

5. Máte zárodek na knihu

Možná si to neuvědomujete, ale tím, že jste napsali fanfikci, máte zárodek na knihu, která vám může vyjít v nakladatelství. Nevěříte? Já sama jsem takhle několik knih napsala (například Míša v síti vznikla původně jako fanfikce na trilogii Matrix).

A není to jen můj případ. Spousta knih vznikla jako fanfikce, kterou autoři posléze předělali, aby mohla vyjít knižně. Nejznámějším případem je Padesát odstínů šedi, což je fanfikce na Stmívání.

Netušené možnosti

Na knihu, kterou můžete nabídnout nakladatelství, můžete přeměnit jakoukoli fanfikci. Po zkušenostech, kdy jsem to tak několikrát sama udělala, jsem vytvořila metodu H.R.D.I.N.A. sestávající ze šesti konkrétních kroků, díky kterým se to můžete naučit také.

A to už brzy! Konkrétně na interaktivním online workshopu, který se bude konat 28. června od 18:00.

Pokud píšete fanfikci (což předpokládám, když jste se dočetli až sem) a chtěli byste být jednou autorem knihy, která vyjde v nakladatelství, určitě naskočte!

Počet míst je omezený, abych se na workshopu mohla každému věnovat, a tak neváhejte!

Přihlásit se můžete TADY >>