Jak prodloužit, prohloubit či rozšířit váš rukopis

Máte vaši knížku téměř dopsanou či teprve začínáte? Připravila jsem si pro vás tabulku s řadou tipů, jak váš rukopis obohatit.

Připraveni? 🙂 Takže. Vezměte svůj rukopis a začtěte se do něj. Můžete se nejprve soustředit na poznámky v celém textu a do jejich vlastního zpracování jednotlivých úkolů se pustit až poté, co budete mít podrobné poznámky k celé knížce. Můžete si ale také vybrat nejprve jen jednu a tu zpracovat, než se pustíte do další.

A samozřejmě, pokud si novou knížku teprve rozmýšlíte, rovnou můžete tyto techniky zapracovat při jejím draftování!

V textu si označte místa, kam můžete přidat následující techniky (jednotlivé body nemusíte plnit v tomto pořadí):

    • PODZÁPLETKA. Přidejte relevantní podzápletku, která rozvine nějaký specifický charakterový rys některé z postav, což vašim čtenářům umožní je ještě lépe poznat. Trpí klaustrofobií? Rozehrajte scénu v zaseknutém výtahu, která bude mít ve výsledku dopad na nějakou zásadní scénu. Nebo si vymyslete, jak se projevila poprvé, a jak mu zasahuje do života nyní. A tak podobně.

 

    • Prožila vaše postava nějaké trauma v dětství? Přepadli jejich vesnici nepřátelé? Identifikujte místo, kde se to mohlo hrdinovi vybavit, a rozehrajte to, aby čtenáři o tom nejen „slyšeli“ ve vzpomínkách vašeho hrdiny, ale aby to s nimi mohli prožít.

 

    • Když v nějakém příběhu už některou vedlejší postavu opouštíte, pohlédněte krátce do budoucnosti a naznačte čtenáři, co se s ní posléze v životě stane. Takto to například dělá Patrik Girgle ve Vertigu: „Za pár let najde svazek Mariiných dopisů. Bude je chvíli nosit s sebou a dokola číst. Jen tak, trauma z nenaplněné lásky se nekoná a lítost nad tím, že ji nepřeříznul, si vykompenzuje jinak. Možná z nostalgie a snahy rekonstruovat příběh vlastního života, neboť to bude ten jediný úsek historie, který Dušana bude kdy zajímat. Nakonec je hodí do krbu. Bude ožralý jak Dán a nešťastný v zapůjčené zahradní chatce kamaráda, kterého teprve potká…“

 

    • VŠEDNÍ OKAMŽIKY. Přidejte „všední“ okamžiky ze života hlavní postavy. Spí, vstává, jí, obléká se, češe se, dloube si špínu za nehty… Potí se mu často ruce a otírá si je o kalhoty? Baví ho rovnat ručníky podle barev? Nejde o to unudit čtenáře nezáživnými podrobnostmi, ale dodat vašim postavám věrnější obraz.

 

    • POPIS MÍST VŠEMI PĚTI SMYSLY. Většina z nás samozřejmě popíše to, co vidí – jestli je místnost vymalovaná, dřevěná, vytapetovaná, ošuntělá, super moderní, jak je zařízená, jaký nábytek, jaké drobnosti – obrazy, květiny a tak dále. Ale můžete popis míst obohatit o další smysly. Co je tam cítit? Voní to tam vanilkou z babiččiny bábovky? Nebo tam smrdí pod okny popelnice? Dále – sluch. Je slyšet hluk z ulice? Je tam divné ticho, možná zlověstné? Zpívají venku ptáci či cvrkají cvrčci? apod. Hmat a chuť jsou volitelné – možná hmat typu „když přejel po mramorovém krbu, cítil, jak je chladivý“ apod., chuť pak „vůně třešní pod oknem v něm vyvolala vzpomínku na dětství, jak s bratrem česali třešeň na chalupě“.

 

    • PŘIDEJTE VEDLEJŠÍ POSTAVU, která dodá plastičnosti vašemu příběhu či hrdinovi. Mohou to být členové rodiny, s nimiž je málo v kontaktu, ale pomohou rozvinout podzápletku či přidat konflikt. Může to být bývalá láska, která život hrdiny nějak poznamenala, a nyní se objeví v současnosti a přinese do příběhu více napětí.

 

    • PROPOJTE VEDLEJŠÍ POSTAVY. Propojte některé vedlejší postavy a přidejte jejich společný příběh. Mají na něco opačné vyhraněné názory? Postavte je do situace, kde se to projeví! Znají se nějakou náhodou v minulosti? Rozehrajte, co spolu prožili a jak je to ovlivnilo do té míry, jací jsou dnes!

 

    • OSOBNÍ PŘÍBĚHY VEDLEJŠÍCH POSTAV. Vyprávějte o tom, co mají vedlejší postavy za sebou a co je formovalo, i když je tam jejich role pouze jednorázová. Sedí vedle hlavního hrdiny v autobuse opilý bezdomovec, který mu zmíní Hemingwaye, což hrdinu přivede na nějaký nápad? Přijdejte jeho příběh, jak ten bezdomovec takhle skončil. Má hlavní hrdinka kamarádku, které jednou volá o pomoc uprostřed noci? Přidejte příběh té kamarádky, který vysvětlí její obětavost!

 

    • ROZEPIŠTE USPĚCHANÁ MÍSTA. Při psaní se může stát, že vás některé pasáže baví psát méně, pro příběh jsou však důležité. Vy jste však při psaní příliš spěchali, abyste ji už měli za sebou. Nyní se k ní vraťte a rozepište ji lépe!

 

    • ROZEHRÁVEJTE, NEPOPISUJTE. To nejdůležitější na závěr – nebuďte zbytečně popisní tam, kde můžete danou situaci rozehrát. Identifikujte ve svém textu místa, kde jste napsali „a pak se zuřivě pohádali“ a rozehrajte tu hádku! Nejenže bude děj pro čtenáře živější a zábavnější, ale získáte tím i příjemný efekt v podobně delšího rukopisu. Představíte tím své hrdiny více do hloubky a navíc získáte spoustu textu navíc.

 

Na začátku se vám možná bude zdát, že „to nejde“. Měla jsem to stejně s Pouštní včelou. Pak jsem si ale sedla, v klidu její první draft pročetla a najednou se ukázalo, že to nejen jde, ale že bez těchto kroků by knížka zůstala ochuzená.

Zde tabulka s jednotlivými úkoly ke stažení 🙂

Ráda uslyším o tom, jak vám to šlo!