Když jsem před několika lety dočetla sedmý a tehdy poslední díl Harryho Pottera, bylo to jako by skončila jedna éra. Žila jsem s těmito knížkami řadu let a neuměla jsem si přestavit, že už žádná nebude následovat. Tak trochu jsem se i zlobila na JK Rowlingovou, že nechce pokračovat, když to přece tolik lidí chce! „Za trest“ jsem odmítla přečíst...
Bývaly doby, kdy jsem až s nábožným zápalem trvala na tom, že je povinnost dočíst knížku, než otevřu další. O lidech, kteří říkali, že mají rozečtených více knih, jsem si myslela své – a nebylo to nic zvlášť lichotivého. Nemohla jsem pochopit, jak můžou udržet v hlavě více příběhů, jak se jim to nepoplete, jak z toho dostanou to nejlepší. Částečně...
Všimli jste si, jak na sebe knihy či filmy (seriály) navzájem odkazují? Nepřijde vám to někdy až děsivé? „Ameriku přešel smích. Klauni s noži děsí školáky i Newyorčany v metru,“ hlásal před několika dny titulek v iDnesu. Zprávy o klaunech útočících ve Spojených státech zaplavily média. Zasedla jsem ten večer jako obvykle ke svému jednomu dílu seriálu ER neboli Emergency Room...
Máte dobrou práci, která vám hodně vynáší, ale vysává z vás energii? Budíte se každý den s pocitem, že byste raději dělali něco jiného, ale nevíte co? Nebo jste o práci přišli a nemůžete se rozhodnout, co dál? Či jste na mateřské (nebo ji právě končíte) a nemůžete si „dovolit“ práci na plný úvazek? Chtěli byste, aby se vaší kanceláří stal celý...
Měla jsem sraz s kamarádem na pražském Náměstí Míru. Metrem jsem dojela na I.P. Pavlova, vystoupila a šla si do McDonalda koupit cheeseburger. Tramvaj mi právě ujela, a tak jsem se rozhodla tu jednu zastávku jít pěšky. Nechtěla jsem jíst v chůzi, a tak jsem cheeseburger nesla zabalený v ruce. Když jsem dorazila na místo srazu před vstupem do metra A, zastavila jsem se u obrubníku a chystala...
Nějakou dobu jsem žila v Bruselu. Jednoho dne se mi rozbil fén. Je to pro mě hodně důležitý domácí spotřebič, a tak jsem okamžitě vyrazila do tamního Carrefouru a zamířila do oddělení elektroniky. Abych nákup urychlila, rozhodla jsem se zeptat jedné zaměstnankyně Carrefouru na radu, kde ho najdu. Francouzsky docela mluvím, jenže mozek měl v daný okamžik z jakéhosi důvodu zkrat, a zákeřně mi...
Někdo sbírá známky, jiný motýly, já sbírám metafory. Kdykoli čtu nějakou knihu, poznamenávám si čísla stránek, na kterých jsou zajímavé myšlenky a především metafory. Jedním z naprostých mistrů metafor je Haruki Murakami, o jehož tvorbě jsem šířeji psala v příspěvku Současná japonská literatura aneb Není Murakami jako Murakami. Zde nabízím k nahlédnutí mé výpisky z jeho knihy Sputnik, má láska, abyste mohli...
Jednoho dne se u nás v práci konala veledůležitá konference, na kterou se sjela spousta veledůležitých lidí. Ti opravdu významní zasedli kolem dlouhého stolu, my méně důležití jsme usedli na židle lemující stěny místnosti ve dvou řadách. To mělo být mé publikum pro ověření dosti banálního rčení, že pýcha předchází pád. Asi tak třicet minut po začátku konference se najednou...
Jak už jsem psala, doma mám tendenci prokrastinovat (honosný termín pro flákání), a tak ráda chodím tvořit někam ven. Koupila jsem si za tím účelem speciální batoh na laptop, kam se vejde nejen počítač, ale i knihy, které recenzuju, sešity na poznámky, i nějaká ta svačinka, když jdu pracovat ven. A v neposlední řadě i mapa Prahy a navigace. Jedno z míst, kde totiž také s oblibou...
Dnes bych ráda představila docela zvláštní knihu, jejímž autorem je Bradley Somer. Kniha se jmenuje Ryba jménem Ian a podtitul má Co viděla rybička, když padala z 27. patra. Knížku jsem si koupila, aniž by mi ji někdo doporučil, protože mě zaujalo právě nahlížení očima akvarijní rybičky. Nedávno jsem přečetla Dalajlámovu kočku od Davida Mitchieho, kde děj...
