5 typů fiktivních míst, která oživí váš román

Seděla jsem s kamarádkou Lenkou v kavárně a vyprávěla jí o knize, kterou právě píšu. „A kde se to odehrává?“ zeptala se. „V Praze , ale všechny důležité lokace jsou vymyšlené,“ odpověděla jsem.  Nechápavě se na mě podívala.

Fiktivní místa v reálném světě? Není to zbytečně komplikované? Ne, naopak – někdy je to vaše jediná záchrana. Spousta začínajících autorů si neuvědomuje, že používání skutečných míst může přinést víc problémů než užitku. A právě o tom si dnes budeme povídat.

Ukážu vám pět typů fiktivních míst, které můžete ve svém románu použít – od malé kavárny až po celou planetu.

1. Lokální úroveň – když potřebujete jen jednu budovu

• například: restaurace, kavárna, škola, nemocnice

Představte si, že píšete scénu, kde se hlavní hrdina opije v hospodě a udělá tam pořádnou ostudu. Kde může nastat problém? Pokud použijete skutečnou hospodu, její majitel vás může žalovat.

Řešení je překvapivě jednoduché:
– Vymyslete si vlastní restauraci nebo hospodu.
– Umístěte ji do reálného města, které znáte.
– Dejte jí jméno s příběhem – například „Restaurace U tří sršňů“ – fiktivní podnik v reálné Plzni.

Hlavní důvod, proč si takové místo vymyslet je, že tu můžete nechat odehrávat i špatné věci (třeba trestné činy, nepřípustné chování u lékařů apod.).

Konkrétní tip pro vás: když vytváříte takovou lokaci, zaměřte se na smyslové vjemy. Jaká je tam vůně? Co slyšíte? Jak vypadá interiér? Tohle všechno dělá místo živým, i když neexistuje.

Pamatujte – čtenář nemusí vědět, že místo není skutečné.. Důležité je, aby mu věřil. Když vytvoříte věrohodné fiktivní místo, získáte naprostou tvůrčí svobodu.

A teď se posuneme o level výš…

2. Městská úroveň – vytvoření celého města jako Stephen King

Znáte Castle Rock? Pokud čtete Stephena Kinga, určitě ano.
Je to geniální tah – King si vytvořil celé město, kam může zasadit jakýkoliv příběh.

Výhody vlastního města:
– Můžete si vymyslet celou historii a kulturu
– Nemusíte se bát, že urazíte skutečné obyvatele
– Máte kontrolu nad každou ulicí a budovou

Nejlepší na tom je, že Castle Rock funguje jako domov. Stephen King zde umisťuje různé příběhy a postavy se tam vracejí. Je to jako mít vlastní pískoviště, kde si můžete hrát podle svých pravidel.

Pro české autory – zkuste si vytvořit fiktivní městečko někde na Moravě nebo v Čechách . Propojte ho s reálnou geografií státu.
Tohle není jen o vymýšlení – je to o vytvoření místa, které má duši.

Ale co když potřebujete ještě větší svobodu?

3. Státní úroveň – když potřebujete politickou volnost

Někdy prostě potřebujete napsat o válce, diktaturě nebo jiných citlivých tématech.
Použít skutečnou zemi? To je cesta do pekel.

Proč si vymyslet vlastní stát:
– Vyhnete se politickým konfliktům
– Nemusíte řešit kulturní necitlivost
– Máte absolutní kontrolu nad dějem

Přesně takhle jsem si vymyslela Kadýrii – fiktivní blízkovýchodní stát z románu „Pouštní včela“.

Využila jsem prvky z různých konfliktních oblastí a vytvořila vlastní zemi. Geniální, ne? Můžeme tak psát o válce, o kulturních střetech, o čemkoliv – a nikdo ho nemůže obvinit z předpojatosti.

Důležité upozornění: i když si vymyslíte stát, pořád musí být uvěřitelný. Musí mít logickou geografii, historii, možná i vlastní jazyk nebo dialekt.

Fiktivní stát vám dává svobodu psát o těžkých tématech bez strachu z následků.

Teď ale něco úplně jiného – co takhle místa, která jsou schovaná přímo před našima očima?

4. Speciální lokace – Bradavice a jiná výjimečná místa

Bradavice. Stačí tohle slovo a každý ví, o čem mluvíme.
Ale jak je možné, že obrovský hrad plný kouzelníků nikdo nevidí?

Techniky pro „skrytá“ místa:
– Genius loci – místo má vlastní vůli
– Magická ochrana před mudly
– Speciální vstupní podmínky

Taková místa musí mít jasná pravidla. Proč normální lidé bradavický hrad nevidí? Protože je začarovaný. Jednoduché, elegantní, funkční. Čtenář to přijme, protože pravidla jsou jasná od začátku.

Pro české prostředí – co takhle tajná laboratoř pod Petřínem? Nebo skrytý klášter v Beskydech? 

Důležité je vysvětlit, proč o tom místě nikdo neví . A držet se toho vysvětlení.
Speciální místa dodávají příběhu kouzlo a tajemství, které v reálném světě nenajdete.

No a teď ten největší level…

5.  Planetární úroveň – když Země nestačí

Někdy prostě potřebujete víc než jednu planetu. Sci-fi autoři to znají.
Země je někdy malá pro velké příběhy.

Jak na fiktivní planetu:
– Zachovejte reálnou Zemi
– Přidejte novou planetu s vlastními pravidly
– Vysvětlete, jak se tam lidé dostanou

Perfektní příklad? Trisolaris ze seriálu „Problém tří těles“.
Liu Cixin vytvořil planetu se třemi slunci, která má úplně jiné fyzikální zákony. Ale Země zůstává Zemí – se všemi našimi státy, městy a problémy.

Co je důležité – i fantastická planeta musí mít vnitřní logiku.
Pokud má tři slunce, jak to ovlivňuje život? Počasí? Civilizaci? Všechno musí dávat smysl.
Fiktivní planeta vám dává neomezené možnosti, ale pořád musíte dodržovat vlastní pravidla.

Vaše fiktivní místo čeká

Celkově vzato, fiktivní místa nejsou únik z reality – jsou to nástroje, které vám pomůžou vyprávět lepší příběhy .
Ať už vytvoříte malou kavárnu nebo celou planetu, důležité je, aby místo ožilo. Aby mělo svou atmosféru , své tajemství, svůj příběh.

Tip ode mě: začněte něčím malým. Vytvořte si třeba jen lavičku v parku, kde se odehraje důležitá scéna. Postupně můžete přidávat větší a větší místa.
Pamatujte – každé místo, které vytvoříte, se stává součástí vašeho spisovatelského světa. Můžete se k němu vracet, rozvíjet ho, nechat ho růst s vámi.

Tak co, zkusíte to? Vytvořte si dnes své první fiktivní místo. Třeba jen malou kavárničku na rohu, kde se vaše postava poprvé zamiluje.

Díky, že jste dočetli až sem . Doufám, že vám článek pomohl pochopit, jak mocná mohou být fiktivní místa.

Ať vám to skvěle píše a vaše fiktivní místa ožijí na stránkách vašich knih!
Veronika 🍀

Pokud se raději podíváte na video, najdete ho tady: