Občas se setkávám s otázkou, jak dlouho trvá napsat knihu. Je to samozřejmě různé podle toho, zda už máte příběh rozmyšlený či jej vymýšlíte „za pochodu“, zda půjde o novelu či o několikasetstránkový román, a v neposlední řadě podle toho, kolik na to máte času. Obecně lze říci, že napsat román trvá půl roku až rok.
Když mne napadne téma na novou knihu, nejprve sednu ke stroji či k bloku (podle toho, jestli mám k počítači v daný moment přístup) a vypíšu ze sebe vše, co mě k danému tématu napadá. Kdo je hlavní postava, o co v příběhu půjde, co je hlavní zápletka, kde se odehrává, ale i spoustu maličkostí, jako že má černé auto, psa nalezence, a v koupelně kape kohoutek a hlavní postavu to dráždí (a jak by se to případně dalo využít v nějaké scéně).
Tato část většinou trvá necelou hodinu, přičemž výsledný text (v této fázi zatím spíše jen hromada myšlenek bez pořádného ladu a skladu) má cca 5 – 10 stran. Uložím to v počítači do zvláštního souboru (pokud je to psané rukou, pak to přepíšu), kam postupem času můžu přidávat myšlenky, které mě dodatečně napadnou.
Následuje druhý krok – vytvoření osnovy. Vytisknu si vše, co mám k dané knížce zatím napsané, a barevně si zatrhávám jednotlivé celky (případně si je označuju propiskou s provizorními názvy „scéna v autě“ apod.), z nichž následně budou vznikat zárodky kapitol. Pak to vše vypíšu na čtverečky papíru a připevním na nástěnku. Tento krok trvá maximálně dva dny.
Pak následuje vlastní psaní. Beru jednotlivé čtverečky z nástěnky a zpracovávám kapitoly tak, jak na ně mám náladu. Většinou začnu psát knihu zamýšlenou úvodní scénou, ta se však může postupem času změnit. A ve chvíli, kdy narazím na určitý problém, či nemám daný den náladu pokračovat v místě, kde jsem předtím skončila, tak přeskočím na jakýkoli jiný čtvereček z nástěnky a zpracuji ten.
Většinou píšu na počítači, ale velké kusy mého nejnovějšího románu Pouštní včela vznikly u plaveckého bazénu, psané rukou do promáčeného bloku (humornou historku o tom, jak jsem k vodě kupovala psací stroj, si můžete přečíst zde).
Za předpokladu, že mám na psaní dost času, vznikne základní kostra příběhu zhruba po dvou měsících psaní. Samozřejmě pokud dost času na psaní nemám, může se tato fáze protáhnout. Pak následuje přidávání „svalů“, „kloubů“ a „nervů“ – opět činnost tak na měsíc dva.
Poté si po sobě vzniklou knihu přečtu a začínám dotahovat nedokončené momenty – někde jsem při psaní nedotáhla dialog, někde jsem vynechala popis atd. V této fázi také „vyzobávám“ místa, kde jsem zanechala tři vykřičníky s nějakou poznámkou, co mám v daném místě doplnit.
Může se stát, že po několika měsících mám text zcela hotový. Většinou však dospěji k názoru, že je příliš krátký na to, aby z něj byla kniha. Anebo mám pocit, že tam „ještě něco chybí“, ale v daném okamžiku nevím, co. A tak nezbývá než text nechat trochu uležet. Je třeba si dát pozor, aby se z „trochu“ nestalo několik let (!).
Někdy se v této fázi rozptýlím psaním pohádek pro děti. Takto vznikly moje Pavoučí příběhy během psaní Patricie, Příběhy pavoučka Alfonse během psaní Míši v síti a Poplach v Tabulkově během psaní Pouštní včely. Získám přitom od svého rozepsaného románu náležitý odstup, a pak jej dokážu číst jinýma očima a vidět věci, které předtím nebyly patrné.
Pak se pustím do korektury románu, během něhož neváhám přehazovat celé kapitoly, některé zcela vypouštět, a kusy příběhu měnit či připisovat celé postavy a vedlejší děje. Také někdy v této fázi některou z postav přejmenuji, když usoudím, že jí jméno prostě nesedí. Tato fáze trvá opět měsíc až dva. Od začátku psaní uplynulo do tohoto okamžiku zhruba půl roku.
Poté dám první draft knihy číst svým dvěma kamarádkám, kterým maximálně důvěřuju, a udělám v knize finální úpravy na základě jejich doporučení. A kniha je připravená k odeslání do nakladatelství. 🙂
A jak to máte vy?