Rukopis doputoval do nakladatelství. Co se s ním nyní děje? Kolik lidí se jeho přečtení věnuje? Závisí jeho osud na pouhém jediném redaktorovi a tomu, zda ho vaše dílo osloví? A jak vůbec probíhá proces výběru? A když rukopis uslyší vytoužené „ano“, co přijde pak? Na co všechno autor má a nemá u své vlastní knihy vliv? Je tady druhá část z třídílného cyklu „Vše, co jste chtěli vědět o vydávání českých autorů (ale báli jste se zeptat)“.
Stejně jako v první části odpovídali představitelé šesti českých nakladatelství (v abecedním pořadí podle nakladatelství) obchodní ředitelka nakladatelství Brána Hedvika Mojžíšová, literární redaktorka nakladatelství Euromedia Group Jana Kotrlová, majitel vydavatelství Fantom Print Libor Marchlík, šéfredaktor nakladatelství Host Miroslav Balaštík, odpovědná redaktorka nakladatelství Mladá fronta Romana Jarolínová a šéfredaktor nakladatelství Paseka Jakub Sedláček.
JAKOU CESTU UJDE RUKOPIS POSLANÝ DO REDAKCE, NEŽ SE Z NĚHO STANE KNIHA NA PULTĚ V KNIHKUPECTVÍ?
Fantom Print: Načtení, redakce, korektury, redakce, korektury.
Host: Dlouhou 🙂 Redakce a tvorba doprovodných textů (anotace, záložky), první jazykové korektury, grafický návrh, sazba, druhá a třetí jazyková korektura, tisk, vazba, distribuce.
Mladá Fronta: Pokud je rozhodnuto, že nakladatelství rukopis vydá, jde text na redakci k jazykovému redaktorovi, který rukopis s autorem dolaďuje, poté jde text do sazby ke grafikům, po sazbě putuje na korekturu, pak na zanesení korektury, kontrolu zanesení, další korekturu, pak na technickou kontrolu a do tiskárny.
ČTE RUKOPISY OD ČESKÝCH AUTORŮ POUZE JEDEN ČLOVĚK NEBO JE JICH VÍC? JAK DLOUHO TRVÁ, NEŽ SE RUKOPIS DOSTANE K POSOUZENÍ REDAKTOROVI?
Brána: To je různé, záleží v jakém období, ale zhruba měsíc. Někdy čte knihu i víc lidí, záleží, jak kniha zaujme a zdali chce na ni znát šéfredaktor názor dalšího.
Euromedia: Rukopisy se u nás dostávají podle žánru ke všem redaktorům. Buď je napřímo zájemce kontaktuje nebo se k nim rukopis dostane nějakou oklikou přes jiné kontakty. Kromě redaktorů máme na původní rukopisy ještě speciálního poradce, který načítá, lektoruje a vybírá kvalitní původní fikci pro dospělé. Rukopis zpravidla načítá člověk, který je schopen danou věc nejlépe posoudit.
Fantom Print: To záleží, kam až se ten rukopis „probojuje“. Na vyřazení v prvním kole ale stačí jedno načtení. A trvá to různě. Nejsme specialisti na tuzemské autory, takže nemáme vysloveně redaktora, který by okamžitě řešil tyto rukopisy a záleží pak na období roku – první polovina je volnější, druhá už vypjatější. Poslední kvartál je už pak „fičák“, kdy není čas na nic.
Host: Je to rozdělené podle žánrů. Největší část rukopisů tvoří pochopitelně próza, na tu jsou dva redaktoři. Poezie, dětská literatura a odborná literatura každá po jednom.
Mladá Fronta: Rukopisů od českých autorů chodí velké množství, redaktoři se jimi zabývají sami, nebo spolupracují s celou řadou osvědčených lektorů. Pokud je text vyhodnocen jako zajímavý, rozhoduje se redaktor, zda ho předloží ke schválení ediční radě, zda zkrátka za jeho kvalitu a potenciální úspěšnost vloží ruku do ohně.
KDO NAKONEC ROZHODNE, ZDA SE KNIHA VYDÁ NEBO NE? DÁ SE ŘÍCT, JAK ČASTO SE OBJEVÍ RUKOPIS, O JEHOŽ VYDÁNÍ SE NAKONEC V REDAKCI NEDOHODNETE?
Euromedia: Nejprve rukopis posoudíme, poté se poradíme v širším kruhu a následně schvaluje projekt program společně s dalšími lidmi z vedení – obchodníky, kolegy z marketingu ad. Když je projekt schválen, domluví se smluvní podmínky a začne práce na rukopisu. Nejdříve se text rediguje, přičemž větší koncepční změny a proměny by se již v této fázi dít neměly (podobné nedotažené rukopisy většinou ani nepřijímáme), u některých autorů se naopak jen ladí drobnosti, další oči jsou ale vždy dobré a autor textu by měl být cizímu názoru otevřený. Zároveň odpovědný redaktor začíná přemýšlet nad vizuální podobou knihy – obálkou nebo i doplněním nějakými ilustracemi, pokud je to vhodné. Autor redakční změny schvaluje a diskutuje s redaktorem, poté když je práce na textu hotová, text se vysází a grafik připraví návrh-návrhy obálek. Vizuál knihy je velmi subjektivní věc, a proto se vždy posuzuje ve více lidech. Obálka je mnohdy klíčová – zrovna v tomto ohledu mám s autory výbornou zkušenost v tom, že si většinou nechají poradit a výsledkem jsou nadšení. Rozhodně lpí více na textových věcech.
Fantom Print: Možná by si každá z těchto otázek zasloužila samostatný blok, ale zkusím to tedy nějak stručně shrnout. A začnu zprostřed – o vydání rozhoduju já, pochopitelně s přihlédnutím k redaktorským doporučením. Takový surový diamant, tedy vydání skoro hodný text, se nachází natolik zřídka, že ke sporům zda vydat, či ne, jsme ještě neměli šanci se dopracovat. A před vydáním rukopis podstupuje standardní kolečko – redakce, korektura, redakce, korektura.
Host: Rukopisy si mezi sebou v prvním kole rozdělujeme a teprve v okamžiku, kdy nějaký redaktor narazí na text, který by se podle něj měl vydat, čte ho ještě další redaktor případně dva. Rozhodujeme se potom na základě společné diskuze. Ročně tak vydáme dva až tři rukopisy nových autorů.
Mladá Fronta: Je důležité si uvědomit, že vydání rukopisu se neřídí pouze literární kvalitou díla, rozhodnutí o vydání je mnohem komplexnější záležitost. Nakladatelství vkládá do vydání velké množství finančních prostředků, a bere na sebe tedy značné riziko. Je to firma jako každá jiná, nelze investovat do projektů, u kterých by se nepředpokládal úspěch u čtenářstva, nebo které by nezvýšily prestiž nakladatelství. Kromě kvality musí text odpovídat profilu nakladatelství, musí zapadat a „vejít se“ do edičního plánu (přijde-li tisíc i více rukopisů ročně a nakladatelství vydává celkem 200 titulů ročně, musí si vybírat i mezi těmi, které by jinak požadavkům odpovídaly), zaujmout dostatečně velkou skupinu čtenářů a být zkalkulovatelný.
PROČÍTAJÍ VAŠI REDAKTOŘI ÚPLNĚ VŠECHNY RUKOPISY, KTERÉ DO NAKLADATELSTVÍ PŘIJDOU? A POKUD NE, PODLE ČEHO SE ROZHODUJE, KTERÝM RUKOPISŮM SE BUDE VĚNOVAT POZORNOST? LZE DOPŘEDU PODLE NĚČEHO ODHADNOUT, ŽE KNIHA BUDE KVALITNÍ A BUDE SE PRODÁVAT?
Brána: Odhadnout přímo ne, ale dá se to předpokládat. Naši redaktoři pročítají všechny rukopisy.
Euromedia: Kvalitní? Pro koho? Každý má pod kvalitou něco jiného a nakladatelé se řídí vkusem různých čtenářských skupin. Rukopisů, kterými nemá smysl se zabývat, nám přichází hodně. Často už mailová zpráva naznačuje, že text nebude kvalitní. Pak už opravdu stačí přelétnout prvních pár odstavců, a zájemce musíte odmítnout. Jestli bude kniha kvalitní, můžete odhadnout na základě kvality rukopisu. Text by měl být řemeslně dobře připraven a příběh by vás měl chytnout. Někdy jedno nebo druhé převažuje, s tím se dá pracovat; když chybí obojí, je to špatné. Takový rukopis bude nejspíš odmítnut. Pokud se bavíme o projektech, dětských knihách, non-fikci, pak musí být nosné téma, autor by měl mít už nějakou přesnější představu a projekt rozpracován tak, aby nás zaujal – pak už mu jsme schopni zajistit podporu, např. odborníka, fotografa apod. Záleží na projektu.
Fantom Print: Bylo by fajn se zastavit u toho „pročítají“. Ve spoustě případů je už průvodní mail takových „kvalit“, že načtení byť jediného odstavce připojeného textu je jasná ztráta času. I když je ale průvodní mail v pořádku, tak se červená rozbliká při zjištění, že se jedná o první díl patnáctidílné ságy, pochopitelně epické fantasy… Stopku dáváme automaticky všemu, co se míjí s žánrem – např. esoterické disputace nad tím, proč lidi neobjímají stromy apod., případně s naším zaměřením – třeba filozofickou sci-fi o cestě lidstva k věčnosti a tak…
A pokud se můžu projevit jako starý praktik, pak zdaleka není pravidlem, že kvalitní kniha se bude dobře prodávat. Ve hře je spousta ingrediencí, ze kterých se mixuje prodejní úspěch. Sranda je v tom, že nikdo přesně neví, co všechno a v jakém množství se musí smíchat, aby se narodil bestseler. Na druhou stranu je to jedna z věcí, co mě na vydávání knih tak baví…
Host: Čteme všechny rukopisy. Samozřejmě ne vždy úplně celé, někdy je už po pár stranách vidět, že text není vhodný k vydání.
Mladá Fronta: Redaktoři se samozřejmě snaží projít všechny rukopisy, aby jim neutekla žádná „pecka“, ale jak jsem uváděla výše, pokud na první pohled vidí, že nabízený rukopis nevyhovuje požadavkům nakladatelství (nezapadá do profilu nakladatelství, nebo již nakladatelství podobný titul do svého edičního plánu zařadilo, nebo je už z průvodního dopisu patrné, že text neodpovídá aktuálním potřebám nakladatelství ovlivněným poptávkou na trhu tematicky, žánrově či jinak (kvalitou, ale třeba i rozsahem), není v jeho časových možnostech se nabídkou zaobírat dál. Budoucí úspěšnost knihy lze mnohdy odhadnout již podle několika prvních odstavců, anotace, synopse či jazykového projevu autora z průvodního dopisu.
JAKOU POZORNOST VĚNUJETE KAŽDÉMU RUKOPISU? STAČÍ VÁM PŘEČÍST JEDNU STRANU A SOUDÍTE PODLE NÍ, NEBO TOMU DÁTE OPRAVDU ŠANCI A PŘEČTETE STRAN TŘEBA DVACET?
Brána: Snažíme se věnovat pozornost každému rukopisu, ale u některého opravdu stačí přečíst jedna strana. 🙂
Fantom Print: Hodně často ta jediná stránka stačí, aby člověk ukázal palcem dolů. Ale ve všech ostatních případech určitě tomu textu šanci dáme.
Host: To nikdy nelze odhadnout dopředu. Někdy stačí jedna strana, abyste věděli, že text na vydání není, někdy to zjistíte po dvaceti stranách, někdy až na konci.
Mladá Fronta: Pokud redaktor podlehne naději, že by to mohlo být „ono“, zadá rukopis k posouzení či ho přečte sám celý. Troufám si říct, že u nového autora nikdo nepřislíbí vydání, aniž by nezhodnotil kompletní text, a to z mnoha hledisek. Riziko by bylo enormní.
DÁVÁTE PŘEDNOST AUTORŮM, KTEŘÍ JIŽ NĚJAKOU KNIHU VYDALI, A MAJÍ TEDY DO BUDOUCNA S VĚTŠÍ JISTOTOU CO NABÍDNOUT, ANEBO NA TO PŘI POSUZOVÁNÍ RUKOPISU NEBERETE OHLED? JAKÝ JE POMĚR AUTORŮ, KTEŘÍ PÍŠÍ PRO DANÉ NAKLADATELSTVÍ OPAKOVANĚ, A TĚCH JEDNORÁZOVÝCH, JEJICHŽ PŘÍPADNÁ DALŠÍ DÍLA UŽ PRO NAKLADATELSTVÍ LÁKAVÁ NEJSOU?
Brána: Samozřejmě všechno záleží na prodejích a podle toho se i rozhodujeme. Máme plno autorů, kteří u nás vydávají třeba desátou knih, ale také opačně.
Euromedia: U autorů, kteří již jinde publikovali, je vždy otázka, proč chtějí změnit nakladatele – buď nebyli spokojení oni s výpravou knihy předchozím nakladatelem, jednáním apod., anebo jim již další knihu nakladatel nechce vydat, protože první se špatně prodávala. Druhý případ je velmi častý a je to samozřejmě i varování pro nás. Záleží opravdu případ od případu. Naopak když vám nabídne začínající autor výborný rukopis, je to úžasné. To je ideální začátek.
Fantom Print: Na zásluhy nehledíme, vždy rozhoduje kvalita. Ale nějaký poměr se dá těžko vypočíst. Někdy mají zaječí úmysly autoři, jindy se zase nabízený text nehodí nakladatelství. Zrovna tohle je opravdu hodně individuální.
Host: Protože si autory pečlivě vybíráme, tak když u nás někdo vydá jednu knihu, stává tzv. kmenovým autorem a my se o něho staráme i například v tom smyslu, že jeho knihy nabízíme zahraničním nakladatelům k překladu atd. A samozřejmě to znamená především místo v edičním plánu pro příští rukopis. Jednorázové autory prakticky nemáme. Pokud svoji předchozí knihu vydal autor v jiném nakladatelství a nyní ji nabídne nám, tak bereme v potaz, že jeho texty už prošly jistým kvalitativním sítem, a pochopitelně i to, jaký měli ohlas.
DO JAKÉ MÍRY MŮŽE AUTOR KNIHY ZASAHOVAT DO FINÁLNÍ PODOBY VYDANÉHO DÍLA? MŮŽE SI TŘEBA URČIT, JAKOU CHCE OBÁLKU, NEBO JAKÝ TEXT BUDE NA ZADNÍ STRANĚ OBÁLKY? JE ŠANCE, ŽE NAKLADATELSTVÍ VYDÁ KNIHU S OBÁLKOU, KTEROU NAVRHL SÁM AUTOR?
Brána: Naše nakladatelství se rádo přiklání k přáním autora. Ovšem protože nakladatelství knihu musí prodat, takže ten proces určitě musí ovlivnit, aby byla obálka lákavá. Samozřejmě máme několik obálek, které navrhl sám autor, ale ztvárnil je nějaký z našich grafiků.
Euromedia: Autor samozřejmě do rozhodování zasahovat může a vždy s ním vše diskutujeme. Chceme, aby byly spokojené obě strany, a rozhodně nechceme, aby mu výsledná podoba byla cizí. Je to otevřený dialog, i když nutno říct, že někdy pod časovým tlakem, když se stíhá tisk. Snažíme se respektovat názor autora, zároveň nakladatelství nese hlavní finanční zátěž. Co se týká vizuální stránky knihy, pokud není autor výtvarník nebo nejde o autorskou knihu, pak spolu diskutujeme naše návrhy. Mám zkušenost, že autor příliš nezasahuje, pokud se nejedná o obálku, kde je na fotce on sám – třeba v případě kuchařky apod.
Fantom Print: Zrovna obálka je oblast, ve které autoři mají tendence prosazovat své vize, ale s velmi nízkou úspěšností (pokud se nule dá říkat úspěch :-). Ale vždy jim nakladatelskou verzi obálky pošlu, ať se k ní vyjádří.
Host: Na tom všem se s autorem domlouváme. Nikdy nerozhodujeme bez jeho souhlasu, ale současně také musíme být s obálkou a texty spokojení my.
Mladá Fronta: Nakladatelství od autora kupuje práva na text, nositelem rizika je ono samo. Je samozřejmě slušností s autorem obálku a ostatní náležitosti diskutovat, ale rozhodující slovo má nakladatelství, které má profesionální zkušenost a zná trh.
Paseka: Záleží na dohodě, případně na smluvním ujednání mezi autorem a nakladatelem. Obecně však platí, že výsledná podoba knihy by měla spadat do kompetence nakladatele, který má zkušenosti, zná trh a do titulu investuje své finanční prostředky. V Pasece však maximálně usilujeme o to, aby s výsledným řešením byly spokojeny všechny strany. Autor a nakladatel nejsou konkurenti s různými pohledy na věc, ale měli by být partnery, kteří si důvěřují. Právě hledání optimálních řešení považujeme za klíčovou dovednost v nakladatelském řemesle.
MÁ NAKLADATELSTVÍ PRÁVO ZMĚNIT COKOLI V RUKOPISU (NÁZEV KNIHY, PASÁŽE V KNIZE) BEZ KONZULTACE S AUTOREM?
Brána: Redaktoři, kteří knihu redigují, nemohou upravit naprosto nic, bez souhlasu a konzultaci s autorem.
Euromedia: Rozhodující je, co bylo domluveno a je zapsáno ve smlouvě. Vše podstatné by se mělo konzultovat. Zároveň někdy je práce na knize tolik, že se často setkávám se slovy „změňte, důvěřuju vám“. Někdy se opravdu nestíhá konzultovat úplně vše.
Fantom Print: Právo je silné slovo. Změny v textu jsou v kompetenci redaktora, ale vždy v součinnosti s autorem. I když někteří mají pocit, že dodali dokonalé dílo, na kterém není třeba nic měnit… Název většinou akceptujeme, ale pokud z nějakého důvodu nesedí, pak vítězí nakladatel :-).
Host: Ne.
JAK MOC SE VYDAVATELSTVÍ PŘI VÝBĚRU KNIH, KTERÉ VYDÁ, ŘÍDÍ AKTUÁLNÍMI TRENDY V LITERATUŘE?
Brána: Tak samozřejmě každé nakladatelství se řídí aktuálními trendy.
Fantom Print: Nemůžu mluvit za jiné, ale u nás na to nehledíme. Daleko lepší je přece trend nastartovat, než naskakovat do rozjetého vlaku…
Host: To se týká pouze do určité míry překladové literatury, kde vznikají určité trendy, které působí i na české čtenáře. V případě českých autorů nehrají trendy roli.
MŮŽE NAKLADATELSTVÍ PRO VYDÁNÍ RUKOPISU ŽÁDAT FINANČNÍ SPOLUÚČAST AUTORA?
Brána: Samozřejmě může, a často se to i tak stává, ale je to většinou nabídka autora.
Fantom Print: Asi může, proč ne. Já čas od času dostávám nabídky, že autor si vydání sám zaplatí. Na to ale odpovídám stále stejně – pokud je text kvalitní, tak ho vydám a ještě autorovi zaplatím honorář. Pokud ale kvalitní není, tak mi za žádné peníze nestojí hazardování s dobrým jménem nakladatelství a nevydám ho.
Host: Žádat by ji nemělo. Buď věří, že ji prodá, nebo na ni sežene grant nebo má dost prostředků, aby ji vydalo samo prostě pro to, že ji považuje za dobrou a důležitou. Na druhou stranu, pokud z nějakého důvodu nakladatelství prostředky nemá a je jasné, že prodej knihu nezaplatí (zejména v případě, že jde o poezii), tak když autor stojí o to, aby jeho kniha vyšla právě v tomto nakladatelství, není nic proti ničemu, když se domluví, že se na vydání bude podílet. To je normální dohoda. Když to autorovi nevyhovuje, vždycky se může obrátit jinam.
***
Ve třetí části tohoto speciálu o vydávání českých knih se dozvíte něco o propagaci českých autorů. Například – je rozdíl mezi marketingem pro český a zahraniční titul? Či co je nejlepší reklama pro knihu? A na závěr zde najdete také pár velmi užitečných doporučení přímo z úst těch nejpovolanějších pro ty, kteří by rádi vydali knížku. Odpovědi zde!