Když překlad zradí: 3 pasti, na které si dát pozor už při psaní knihy

Byla jsem už pořádný kus napřed ve své osmé knize. Příběh fungoval, postavy jsem znala do posledního detailu a měla jsem pocit, že mám to nejtěžší za sebou.

Pak jsem se ale začala zabývat anglickým překladem.

A najednou jsem ztuhla.

Jméno jednoho národa, které jsem si pečlivě vymyslela, v angličtině až nápadně připomínalo skutečný národ. A protože právě tenhle národ patřil v příběhu mezi záporné, nebyl to vůbec příjemný objev.

Naštěstí jsem na to přišla včas.

Stačilo pár minut a název jsem změnila ještě před vydáním knihy. Kdybych stejnou chybu objevila až po překladu nebo po vydání, byla by náprava mnohem složitější.

Právě tehdy mi došlo, že při psaní knihy nestačí přemýšlet jen nad dějem nebo postavami.

Stejně důležitá jsou i jména.

V tomhle článku vám ukážu tři nejčastější pasti, které se mohou objevit při překladu knihy, a poradím vám, jak se jim vyhnout ještě dřív, než dopíšete poslední kapitolu.

Proč řešit překlad, když píšu česky?

Když píšeme knihu, většinou přemýšlíme nad příběhem, postavami nebo dialogy. Jen málokoho napadne zamyslet se nad tím, jak budou znít názvy postav, národů nebo míst v jiném jazyce. Přitom právě to vám může později ušetřit spoustu práce.

Stačí několik jednoduchých kroků:

přečíst si důležitá jména nahlas anglicky,
zamyslet se, jestli nepřipomínají skutečné země, národy nebo známé osoby,
případně je změnit ještě ve fázi rukopisu.

Přejmenovat postavu před vydáním je otázka několika minut. Po vydání knihy už je to mnohem složitější. Já svůj svět v románu Hodina psodava budovala podobně jako světy ve sci-fi – vlastní národy, vlastní pravidla i vlastní názvy. A právě u nich jsem narazila.

Past první – když si nechtěně vypůjčíte skutečný národ

Největší problém nastane ve chvíli, kdy si vymyslíte záporný národ nebo skupinu lidí a jejich název připomíná skutečný stát.

Přesně to se stalo mně. Vymyslela jsem si národ Argenci. V češtině mi zněl tajemně a originálně. Jenže při anglickém překladu mi najednou došlo, že velmi připomíná Argentince. Uvědomila jsem si, že čtenář v zahraničí může získat úplně jiný dojem, než jsem zamýšlela. Nakonec jsem národ přejmenovala na Arheny. Malá změna, ale obrovská úleva.

Proto doporučuji:

udělat si fonetický přepis názvů do angličtiny,
věnovat zvláštní pozornost záporným postavám a národům,
pokud název připomíná něco skutečného, raději ho změnit.

Past druhá – význam, který jste vůbec neplánovali

Angličtina není jediný jazyk, který může překvapit. Slovo, které v češtině nebo angličtině působí úplně nevinně, může být ve španělštině, italštině nebo francouzštině vulgarismem či mít úplně jiný význam.

Známým příkladem je vůz Mitsubishi Pajero. Ve španělštině je slovo pajero vulgární výraz, a proto se auto na některých trzích prodávalo pod jiným názvem. Stejně může dopadnout i název knihy, města nebo postavy.

Vyplatí se proto:

ověřit si názvy alespoň ve španělštině, němčině a francouzštině,
použít slovníky nebo překladače,
ideálně se zeptat rodilého mluvčího.

Zabere to jen pár minut a může vás to uchránit před velmi nepříjemným překvapením.

Past třetí – když se ztratí význam

Někdy není problém v tom, že vznikne něco nevhodného. Problém je opačný – zmizí něco, co bylo důležité.

Pokud je název postavený na slovní hříčce nebo skrytém významu, překlad o něj může čtenáře úplně připravit. Pěkným příkladem je film Soylent Green. Samotný název je složený ze slov soy, lentil a green – tedy sója, čočka a zeleň. Už v názvu je schovaná informace, která podporuje celý příběh. V českém překladu ale tahle vrstva úplně zmizela.

Proto je dobré si položit jednoduchou otázku: Přežije tahle slovní hříčka i v jiném jazyce? Pokud ne, stojí za to hledat jiný ekvivalent nebo počítat s tím, že část významu zanikne.

Jméno může být i skvělým vypravěčem

Jména ale nemusí jen řešit problémy. Mohou příběh obohatit.

Krásným příkladem je kniha Amarant od jedné z absolventek mého kurzu. Samotný název v sobě nenápadně skrývá vodítko, které čtenář naplno pochopí až později. Právě takové drobnosti dávají příběhu další vrstvu a odmění pozorné čtenáře. Jméno nemusí sloužit jen k tomu, aby postavu odlišilo od ostatních. Může o ní také něco prozradit.

Rychlá kontrola před vydáním

Než rukopis odešlete nakladateli nebo překladateli, zkuste si projít jednoduchý seznam:

Přečtěte si všechna důležitá jména nahlas anglicky.
Ověřte si jejich význam alespoň ve španělštině, němčině a francouzštině.
Zkontrolujte, zda nepřipomínají skutečné národy nebo známé značky.
U názvů se skrytým významem si ověřte, že bude fungovat i po překladu.

Tahle kontrola zabere jen chvíli a může vám ušetřit spoustu práce.

Závěr

Jména nejsou jen drobný detail. Jsou součástí příběhu stejně jako postavy nebo prostředí. Mohou čtenáře nenápadně vést, ale také nechtěně zmást.

Já jsem si tuhle lekci odnesla při psaní své osmé knihy. Kdybych mohla dát radu sama sobě na začátku, byla by jednoduchá: Přečti si všechna důležitá jména nahlas ještě předtím, než knihu dokončíš.

Pokud právě pracujete na své první nebo třeba už desáté knize, stáhněte si zdarma materiál 100 námětů pro obohacení každého příběhu na OdstartujteSvojiKnihu.cz/100.

A pokud máte otázku k psaní, napište mi ji do komentáře. Právě z vašich dotazů často vznikají další články i videa.

Děkuji, že jste dočetli až sem, a přeji vám, ať vám psaní dělá radost.

Ať vám to skvěle píše.
Veronika 🍀

A jestli máte raději video, tady je: