Víte, že i slavní spisovatelé jako J.K. Rowlingová, John Grisham, William Golding či Danielle Steelová byli nejprve odmítání v nakladatelství?
Když jsem se v nějakých osmnácti letech rozhodla začít psát navážno a poslala jsem svůj výtvor do nakladatelství, lidé kolem mě mi říkali: „Jsi neznámý autor, nikdo tě nevydá, nemá to smysl se o to snažit!“ Mně se ale honilo hlavou: Copak se všichni spisovatelé, které jsou dnes slavní, takhle narodili?
Samozřejmě že ne. Na začátku jsme všichni neznámí.
Odmítnutí rukopisu nakladatelstvími je běžnější, než si možná myslíte. A děje se to všem. Jen málokdo zaznamená úspěch hned napoprvé.
Jedním z důvodů je fakt, že váš rukopis „v prvním sítu“ posuzuje jeden člověk. Když váš příběh označí jako špatný, vypadnete v daném nakladatelství z kola ven. Teprve poté, co zaujmete redaktora, který vás v daném nakladatelství ohodnotil jako vstupní brána, postupujete dál (většinou k programovému řediteli/ředitelce a posléze na redakční radu).
Není výjimkou, že se vkus redaktora neshodne se vkusem vaším. Redaktoři by samozřejmě měli být co nejobjektivnější a měli by poznat dobrý rukopis, i když je osobně nebaví, ale nedá se na to spoléhat.
Odmítaný Grisham
Znáte veleúspěšné tituly jako Firma či Případ Pelikán? Jejich autorem je Američan, rodák z Arkansasu, John Grisham. Jeho první knížku odmítli v nejméně šestnácti vydavatelstvích. Od té doby se mu už více než dvanáctkrát podařilo napsat nejprodávanější knihu roku.
Jeho první titul se nicméně prodával špatně (a zlé jazyky tvrdí, že sám Grisham si jich koupil tisíc). Od psaní ho to však neodradilo a jeho druhým pokusem byla kniha s názvem Firma. Jako první se podařilo prodat filmová práva na příběh – za 600 tisíc (!) dolarů. Román se prodal krátce poté za 200 tisíc dolarů. Od vydání v roce 1991 se v žebříčcích nejprodávanějších titulů objevil už zhruba stokrát.
Odmítnutí se dočkal i postapokalyptický román Metro 2033 od ruského autora Dimitrije Gluchovského. Knihu odmítalo jedno nakladatelství za druhým. Kritizovali ji především pro příliš depresivní konec (hrdina umře).
Gluchovskij se posléze rozhodl příběh postupně zveřejňovat online. A začal mít obrovskou sledovanost. Pod vlivem svých fanoušků přepsal depresivní konec tak, že mohly vzniknout další dva díly. Od toho byl už jen krůček k tomu, aby se stal mezinárodním bestsellerem. Z toho plyne i poučení, že se nemáte držet první verze zuby nehty! 🙂
Farma zvířat – „nepublikovatelná“?
Knižní bestseller Pán much od Williama Goldinga, pozdějšího držitele Nobelovy ceny za literaturu, byl odmítnut jednadvacetkrát. Netřeba zmiňovat, že příběh pojednávající o vrozeném sklonu lidské povahy ke zlu, se záhy po vydání stal kultovním a byl již dvakrát zfilmován.
Poté, co Jack Kerouac napsal svůj román Na cestě, obdržel od svého literárního agenta dopis, ve kterém stálo: „Tohle se mi vůbec nelíbí.“ Naštěstí ani on neklesl na mysli a hledal dál.
Stejně tak světově proslulá paralela na komunismus, novela Farma zvířat od George Orwella, si vysloužila ohodnocení „nepublikovatelná“, a to od nikoho menšího než od samotného T. S. Eliota, amerického básníka a dramatika a rovněž držitele Nobelovy ceny za literaturu.
Autorka romantických příběhů Danielle Steelová měla u své prvotiny s názvem Cesta domů, vydané v roce 1973, poměrně štěstí – kniha se prodala docela rychle. Autorka však napsala dalších pět románů, pro které se jí nepodařilo sehnat vydavatele a knížky se tak nedočkaly vydání.
Rozhodla se však, že to nevzdá, a konečně uspěla se sedmým rukopisem. Její druhý román vyšel v roce 1977. Od té doby publikovala téměř sto dalších románů, včetně knih pro děti a literatury faktu, a všechny se staly bestsellery.
Být jako JKR
O J. K. Rowlingové se všeobecně ví, že se s rukopisem Harryho Pottera zpočátku jen těžko prosazovala. Posílala knihu jednomu agentovi za druhým (v anglicky mluvících zemích je nutné nejprve nalézt literárního agenta, který za vás posléze oslovuje nakladatelství), všichni ji ale odmítali.
Než Harry Potter J. K. Rowlingové našel své zázemí v nakladatelství Bloomsbury, v tuctu jiných ho odmítli a Rowlingové doporučili, aby neopouštěla své běžné zaměstnání.
Rowlingová, která byla toho času na podpoře v nezaměstnanosti, protože věřila ve svůj spisovatelský úspěch, to však nevzdala. Až konečně narazila na literárního agenta, který v ni věřil.
Dnes má značka Harry Potter podle odhadů odborníků hodnotu nějakých 15 miliard dolarů. Agenti a redaktoři, kteří Rowlingovou odmítli, se již nejspíš oběsili, nebo je nakladatel vyrazil z práce (nebo oboje).
A jaké z toho všeho plyne poučení? Pokud váš rukopis odmítlo nějaké nakladatelství, nezoufejte. Nejste ani první, ani poslední. Zkrátka to zkoušejte dál. Pokud váš rukopis zamítnou s konstruktivní kritikou, využijte toho pro zlepšení svého rukopisu. A posílejte svou knížku dál.
Je samozřejmě možné, že váš rukopis ještě k publikaci nedozrál. To zjistíte nejlépe tak, že si najdete betačtenáře, kteří budou schopni vám objektivně říct, co si o vašem rukopisu myslí. (Najdete je například ve facebookové skupině Odstartujte svoji knihu.) Pečlivě naslouchejte jejich hodnocení a pokuste se na textu dále popracovat. A poté, co vám betačtenáři dají zelenou, to zkuste u nakladatelství znovu! 🙂
Údaje o počtu odmítnutí slavných a počtu následně prodaných výtisků jsou citovány z knihy s názvem Šifra mistra bestselleru od autorů Jodie Archerová a Matthew L. Jockers, nakladatelství XYZ, Praha 2017.