Když nemůže Mohamed k hoře aneb Panák na hranici

Chcete si dát pauzu od práce, trochu se rozptýlit, zasmát se, relaxnout a přijít na jiné myšlenky? Pak právě pro vás je minisérie příběhů, které psal sám život, aneb něco pro polechtání bránice. Dnes první díl s názvem Když nemůže Mohamed k hoře aneb Panák na hranici. Když jsem před lety pracovala jako novinářka, s oblibou jsem jezdila na pracovní cesty na Balkán,...

Knihy, které se mi nepodařilo dočíst (ačkoli jsem se snažila)

Když to jen trochu jde, snažím se každou knihu dočíst, i když mě nezaujme. Říkám si, že vždycky z toho něco získám. To už musí být, když knihu vzdám. Takhle jsem po přelouskání pár kapitol couvla před Joyceovým Odysseem, Proustovým Hledáním ztraceného času, Rushdieho Satanskými verši či Grassovým Plechovým bubínkem. O Odyssea jsem se pokoušela dokonce třikrát, vždy s odstupem...

Ve světě Terryho Pratchetta

Dnes bych ráda napsala o jednom ze svých oblíbených autorů fantasy – Terrym Pratchettovi. Přestože jsem jeho jméno již dávno znala, žánr fantasy mě příliš neoslovoval. Jsem velký příznivec sci-fi, i když taky ne všeho  – baví mě příběhy, které mají původ na planetě Zemi či v naší Sluneční soustavě a působí tak „skutečně“, třebaže se odehrávají v budoucnosti či ve...

Hrabivec, dekáč nebo snad predátor – do které kategorie patříte?

Jako rozlučku s létem a na odlehčení jsem se rozhodla podělit s jistým postřehem. Jednoho dne uprostřed parného léta jsem přišla do svého oblíbeného plaveckého areálu v Podolí o něco později než obvykle. Nevybylo na mě lehátko, což mě dost rozladilo. Jsem zvyklá u bazénu psát, a vsedě pouze na dece to není tak pohodlné. Začala jsem se rozhlížet kolem a číhat, jestli někdo neodchází a já...

Co dělat, když máte spisovatelský blok

Stalo se vám, že jste rozepsali nějaký příběh, a najednou nešlo pokračovat dál? Zasekli jste se uprostřed a ne a ne s ním pohnout? Nebo jste právě dopsali povídku/novelu/román či cokoli jiného, rádi byste začali pracovat na něčem jiném, ale jste jak vymačkaná houba? Pak vás zřejmě postihl spisovatelský blok. Angličtina má pro to hezký termín writer’s block. Co to...

Vyzkoušejte metodu Kaizen aneb Jak vyzrát na lenost

Dali jste si nějaké předsevzetí – snažíte se dosáhnout nějakého cíle, například že budete cvičit, naučíte se cizí jazyk, proberete a vyházíte staré oblečení či třeba napíšete knihu, ale nemůžete překonat lenost a přimět se s tím vůbec začít? Už jste se definitivně rozhodli se do toho pustit, ale pak jste se zalekli před velikostí daného úkolu? Mám s tím...

Současná japonská literatura aneb Není Murakami jako Murakami

K současné japonské literatuře jsem se dostala víceméně náhodou. Ale jakmile jsem k ní „přičuchla“, už jsem se nepustila. Rozhodně totiž má co nabídnout. Jestli si chcete udělat představu, co ze současné japonské literatury je teď v českém překladu k dostání, nabízím následující přehled. Je samozřejmě ovlivněn mým vkusem (například nemám ráda násilí, čemuž moje hodnocení knih odpovídá), ale...

Zázračný šuplík aneb Netušená studnice pokladů

Stává se vám, že vás cosi inspirujete, vy vezmete tužku a papír (či sednete ke klávesnici) a vynoří se před vámi krátký příběh? Není součástí žádné budoucí knihy – ať už plánované či rozepsané, ale prostě potřeboval ven na vzduch a světlo? Pak máte ideálního adepta do šuplíku pokladů. Nebojte se schovávat staré kousky, které se v danou chvíli nikam nehodí....

Vzpomínka na ranou tvorbu – Modlitba nevěřící

V pozdní fázi puberty (kolem osmnáctého roku) jsem pod vlivem sbírky Miluji tě k zbláznění mého tehdejšího oblíbeného autora Jáchyma Topola psala i moderní poezii. Prožívala jsem tenkrát nešťastnou lásku a srovnávala se s dospělostí – z té tvorby je to patrné. Většina děl vznikla v letech 1994 – 1996. Teď jsem na to znovu narazila a utřídila vše do sbírky Modlitba nevěřící (název...

Kde beru inspiraci 2 – aneb Nepodceňujte fanouškovskou fikci

V předchozím příspěvku jsem psala o třech hlavních zdrojích inspirace pro moje knížky. V tomto navazujícím článku rozeberu, co konkrétně mě inspirovalo pro napsání jednotlivých příběhů. Vezmu to chronologicky. Nikki, vrať se Postava Nikki, respektive její předchůdce, se zrodila v mojí hlavě, když mi bylo 14 let. Žila jsem v té době hudbou a představovala jsem si, jaké by to bylo,...