Občas mívám divné myšlenky. Například mě někdy při pohledu na davy lidí napadá, že z obrovské výšky musí lidé působit stejně jako červi. Hemží se, lezou přes sebe, jsou na sebe nahňácaní a zjevně jim to nevadí… Co když jsou pak i červi civilizace, jenom pro nás příliš primitivní, abychom je chápali, a my je v klidu hubíme…? To mě napadlo při čtení...
Jak jsem psala v příspěvku o přečtených knihách, již téměř deset let si zapisuju, jaké knihy jsem přečetla, a jak se mi líbily. Každoročně pak volím Moji knihu roku, což je knížka, která ode mě dostala nejvyšší ocenění, ale líbila se mi ještě o chlup víc než knížky jiné. Moje kniha roku musí mít nejen nejvyšší počet hvězdiček (tj....
„Povinná četba by se měla zrušit.“ Tento názor jsem zastávala během střední školy a ještě dlouho po ní. Dnes – nevím, co si mám myslet. Na jedné straně si pamatuju, jak mi během školní docházky povinná četba vadila. Na straně druhé nedokážu posoudit, kolik klasických autorů bych dnes znala, kdyby mi o nich neřekli ve škole. Na základní škole jsem...
Jak jsem psala v předešlém příspěvku o prokrastinaci, kdekoli jinde než doma se lépe soustředím na tvorbu. V kavárně, i v trochu rušnější (vadí mi jen hlasitá hudba, ne okolní šum či hovor, ten umím vypnout) upadám do jakéhosi transu a jen se soustředím na práci. Od chvíle, co jsem to o sobě zjistila, chodím psát kamkoli, kde se dá posadit s laptopem. Zde je...
Jelikož doma mám tendenci prokrastinovat (jistě to znáte, jakmile se máte pustit do důležitého úkolu, dostanete neodkladnou chuť umýt okna či začít třídit staré papíry), chodím psát ven. Zřejmě to taky znáte. Doma zapnu počítač (tedy poté, co se k tomu donutím po úvodní fázi prokrastinace, během které většinou umyju nádobí a naleštím kuchyňskou linku, vynesu koše, začtu se...
Vypukne-li někde požár, všichni přítomní se přirozeně snaží jej uhasit. Mohlo by se zdát, že zdolat malý oheň, který se ještě nestačil rozhořet, je prostou záležitostí. Stačí však vzít si k ruce Poplachové směrnice aneb Jak se chovat v případě požáru, které nám visely na dveřích v jednom z mých předchozích zaměstnání, abyste zjistili, že je to proces mnohem komplikovanější....
Lidi necharakterizuje jenom profese, kterou dělají, ale i profese, kterou by rádi dělali – nebo ještě přesněji – kterou si dovedou představit, že by mohli dělat v jiném životě. V mém případě by to byl v první řadě pilot dopravní helikoptéry, případně pilot dopravního letounu. Také si dovedu představit pracovat jako záchranářka. Nebo automobilová závodnice (to spíš, kdybych se...
Omlouvám se, že jsem se na pár dní odmlčela. Trochu jsem se nechala unést horkým počasím a tvořila jsem u vody, což znamená, že jsem sice psala, ale rukou do papírového bloku. (Nápad s psacím strojem – ehm – mi tak trochu nevyšel – viz níže.) Hodlám tento blog psát pravidelně, jen ještě zatím nevím, které dny. Každopádně slibuju, že...
„…včera mi bylo málo, dneska je mi moc, jak se to stalo, nevim…“ Jistě znáte populární písničku od Xindla X. Právě při jejím poslechu mi došla jedna zásadní věc. Když něco chcete udělat, není třeba čekat na to, až bude „vhodná doba“. Dlouho jsem se cítila příliš mladá (včera mi bylo málo) a najednou zas jako by...
Mezi knihy, které mě v životě velmi ovlivnily, patří Zákon rezonance a Jak si správně přát od Pierra Franckha. Ve svých knihách vysvětluje, jak se naučit formulovat svá přání tak, aby je „vesmír“ správně pochopil a mohl naplnit. V češtině se zákon rezonance někdy překládá jako zákon přitažlivosti, což je podle mého názoru poněkud zavádějící název. Zpočátku, když jsem...
