Výňatek Při psaní knihy většina autorů řeší příběh, postavy nebo dialogy. Jen málokdo ale myslí na to, jak budou názvy postav, národů nebo míst fungovat při překladu do jiných jazyků. V článku se dozvíte tři nejčastější překladové pasti a jednoduché tipy, jak se jim vyhnout ještě před dokončením rukopisu.
Objevili jste v knihkupectví knihu, která je podobná té vaší? Nepropadejte panice. V tomhle článku se dozvíte, proč je existence podobných knih důkazem, že o podobné příběhy mají čtenáři zájem, a jak tuto informaci využít ve svůj prospěch při psaní i hledání nakladatelství.
Dopsali jste dětskou knihu a přemýšlíte, komu ji nabídnout? V tomhle článku vám ukážu jednoduchý postup, jak si přímo v knihkupectví vytipovat nakladatelství, která vydávají knihy podobného typu, a výrazně si tak usnadnit hledání toho pravého.
Stalo se vám někdy, že jste věděli, co je s vaší knihou špatně, ale stejně jste se nedokázali pohnout dál? V tomhle článku sdílím příběh o tom, jak mě po několika letech odblokovala jedna obyčejná otázka a proč při tvůrčím bloku často nepotřebujete odborníka, ale jen někoho, komu svůj problém řeknete nahlas.
Máte nápady v mobilu, v sešitě i v počítači a pokaždé je pracně hledáte? Ukážu vám jednoduchý systém, díky kterému budete mít všechny poznámky ke své knize na jednom místě a budete moct místo hledání konečně psát.
Ještě jako novinářka jsem stála v sarajevském hotelu Holiday Inn a řekla si, že až se sem jednou vrátím, budu tu bydlet. Netušila jsem jak ani proč. O několik let později se to skutečně stalo. Historka, která mi navždy změnila pohled na cíle, psaní knih i důvěru v proces.
Proč si kupujeme další knihy, i když doma čekají desítky nepřečtených? Věda má překvapivě jednoduché vysvětlení. Seznamte se s fenoménem tsundoku, rolí dopaminu a zjistěte, proč možná nejsou nepřečtené knihy známkou selhání, ale optimismu.
Nevíte, jak pojmenovat postavu a kvůli tomu stojí celé psaní? Objevte 2 jednoduché techniky, díky kterým se nezaseknete a budete moct psát dál.
Záporák nemusí mít tvář, ruce ani hlas – a právě tehdy může být nejděsivější. Před pár lety jsem četla kamarádce svou povídku. Bylo tam všechno – hrdinka, zápletka, dialogy. Ale něco chybělo.„Kde máš konflikt?“ zeptala se.„No přece… ehm…“ A tehdy mi to došlo. Můj příběh byl jako polévka bez soli. Nudný. Plochý. Mrtvý. Od té doby...
Hrdina, který nezná odpovědi, nemusí být problém – naopak může být tím, co drží čtenáře v napětí. Rozdíl je v tom, jestli jeho tápání vede někam dál, nebo jen stojí na místě. V článku zjistíš, kdy neznalost funguje jako silný nástroj příběhu a kdy ti naopak rozbíjí celý děj.
