Řetězení aneb Skutečně jde o náhody?

Je zajímavé sledovat, jak se knihy vzájemně „řetězí“. Velmi často se stává, že v knize, co právě čtu, najdu zmínku o něčem z té, kterou jsem právě dočetla, případně – pokud jsem už rozhodnutá, co budu číst pak, i z té, již hodlám právě číst.

Poprvé jsem si toho všimla 10. 10. 2010 (skvělé datum), když jsem dočetla Zlodějku knih (odehrávající se za druhé světové války) a pustila se do Kingovy Carrie a v ní vzápětí narazila na výraz „soukromé gestapo“ a hned pak na Pallas Athénu – přičemž už jsem měla připravené ke čtení staré řecké báje a pověsti.

Mou pozornost to znovu upoutalo ve chvíli, kdy jsem dočetla trilogii Milénium. Mikael Blomqvist tam nazývá Lisbeth přezdívkou „Sally“. První slovo Kingova románu Svědectví, které jsem se shodou okolností rozhodla číst poté, začíná slovem „Sally“. Přišlo mi to velmi zvláštní.

Také těsně před koncem třetího dílu trilogie Milénia se vyskytují makakové (když je Lisbeth na Gibraltaru). V Kingovi se vyskytují krátce po začátku (jako pokusná zvířata v laboratoři). Mám pocit, že jsou to jediní makakové ze všech knih, co jsem kdy četla. A přímo na sebe navazují. Náhoda…?

Posléze na sebe navazovaly tříletým klukem prokopnutý Grossův plechový bubínek a hospoda U prokopnutého bubnu v Pratchettovi. Bez legrace!

A nepřestávalo to. Po nedočteném Ecovi (Foucaultovo kyvadlo) jsem si vzala ke čtení Gallenziho Bestseller s tím, že po něm přečtu buď Zolu, nebo Šťastného Jima, a s vědomím, že mám korigovat Patricii. V Bestselleru je odkaz na Eca, na Zolu, hlavní postava se jmenuje Jim, a má poměr s Patricií. Skutečně náhody…?

Řetězení se přitom neomezuje na knihy. Sledovala jsem právě Star Trek The Next Generation. Už jsem byla v šesté sezóně, když jsem najednou dostala náladu shlédnout film Young Guns II., o divokém Západě, kriminálnících a šerifech, tak jsem si ho stáhla z netu a překoukala. Pak jsem se vrátila k Star Treku a najednou tu byl díl, kde si v holodeku nahrají program divokého Západu, s kriminálníky a šerify… OPĚT náhoda??? Věřím tomu čím dál míň.

Když jsem přečetla celou Austenovou, abych ji znala, vzápětí jsem začala číst Lodgeho Hostující profesory. A zaskočilo mě, že hlavní hrdina profesor na fakultě odborník na Jane Austenovou…

Kniha Davida Nichollse Jeden den zmiňuje knížku Muž, který si pletl ženu s kloboukem. Tutéž knížku zmiňuje kniha Cohena Hrátky s myslí, kterou jsem četla předtím. Nikde jinde jsem ty knížky zmínit neviděla.

Zřetězil se mi i seriál Červený trpaslík s Asimovovou knihou Nadace. Sledovala jsem před spaním pár dílů Trpaslíka a pak jsem četla díl Nadace a Říše. Je tam člověk, slunce jehož planety je červený trpaslík, což se v textu opakovaně zdůrazňuje. Je to jediný červený trpaslík, kterého jsem v literatuře potkala, a to zrovna v době, kdy jsem sledovala Červeného trpaslíka. Další náhoda? No tak.

Ještě vás to nepřesvědčilo? Také se mi různě řetězil Star Trek Voyager. Nejprve jsem si chtěla od Star Treku trochu odpočinout a rozhodla jsem se podívat se na seriál Gray’s Anatomy. Shlédla jsem ho a pak se vrátila k Star Treku – kde vzápětí několikrát zmínili Gray’s Anatomy.

A nejen to. Zatímco jsem sledovala Grey’s Anatomy, začala jsem číst Inferno od Dana Browna. A na str. 41 zmiňuje Greyovu Anatomii – jediná kniha, která to kdy zmiňovala. Tohle NEMŮŽE být náhoda…

Posléze jsem dočetla knihu Divergent, kde jedna z frakcí je v angličtině the Dauntless (Neohroženost). A v Star Treku ihned narazili na vesmírnou loď USS Dauntless.

Následně se Voyager zřetězil s knížkou Kdo miluje nejvíc od Tess Stimson, kde manžel hlavní hrdinky zbankrotuje, protože krachnou akcie pojišťovny s názvem Voyage…

Rozhodla jsem se po dlouhé době znovu přečíst Harryho Pottera. Už mě to ale nebavilo tak, jako kdysi, a po dvou dílech jsem si dala pauzu a začala číst Dívku, která spadla z nebe. A hned druhá kapitola začíná slovy: „Představil se jako Potter…“ Přestože je to běžné jméno, je to PRVNÍ Potter, kterého jsem potkala v knize od roku 2002, kdy jsem poprvé četla Harryho.

A když jsem dočetla Coelhova Alchymistu, kde se pasák koz Santiago snaží dostat k egyptským pyramidám, dostala jsem zničehonic chuť si pustit film Já, padouch, aniž bych sebemíň tušila, co je to za film. Už mě ani nepřekvapilo, že v první scéně filmu pasák koz míří k egyptským pyramidám…

Někdo může namítnout, že všechny knihy obsahují odkazy na všechny ostatní knihy navzájem. Ale i pokud je to pravda, není to ještě úžasnější? Že vše je v podstatě obsaženo ve všem, naskládané do sebe jako matrjošky. Anebo se to průběžně upravuje podle toho, kdo knihu zrovna čte… jako v příběhu Beyond z Animatrixu?

Zkuste si toho všímat a podělte se o své postřehy!